Někdy přicházejí chvíle, kdy nevíme, co cítíme, co chceme, ani kam vlastně směřujeme. Jako by se v nás porouchal kompas.

Reagujeme jinak, než bychom čekali. Tělo je unavené, mysl zahlcená. Objevují se úzkosti, smutek, podráždění, napětí ve vztazích. Anebo podivné tělesné signály, kterým nerozumíme, a i když rozumíme, nejde stav změnit.

Terapie je prostor, kde je možné se zastavit, ztišit okolní hluk a věnovat pozornost svému vnitřnímu světu. 

V terapii s Vámi zkoumám, co všechno Vás v životě formovalo a jak tento vývoj ovlivnil způsob Vašeho vímání, prožívání, myšlení a jednání. Mnohé z těchto vzorců vznikly z nutnosti a je v pořádku se k nim vrátit, pochopit je… a postupně je začít přepisovat.

Jak vypadá vaše životní mapa? Kde se opakovaně ztrácíte? Kde se dá zastavit, rozhlédnout se a vědomě se rozhodovat, kam jít a čeho se naopak vyvarovat?

V každém z nás existuje kompas. Někdy zakrytý, rozladěný, ztracený pod nánosy očekávání, strachů a přizpůsobení. Ale není zničený. Jen potřebuje čas, pozornost a péči, aby mohl znovu ukázat smysluplný směr.

Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. 

A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, CO JE a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je. 

(parafráze, Werich)